Zpráva P. Charváta ze TK na AV ČR, na které byly představeny výsledky měření kvality ovzduší v Praze

Včera jsme se s manželkou zúčastnili tiskové konference na Akademii věd, na které byly představeny výsledky měření kvality ovzduší v Praze (ČR) zaměřené na oxidy dusíku a částice PM2,5. Celkový dojem shrnu stručně – kvalitní a kvalitně podané prezentace bez kategorických stanovisek a naopak s řadou užitečných informací. Odkazy na jednotlivé dokumenty níže. Nutno říci, že nebyly prezentovány žádné zcela nové ani překvapivé informace. Česko má problém s dodržováním limitů a je proto kritizováno Bruselem. Místo hledání řešení, ale žádá o výjimky. Podstatné na prezentacích bylo především shrnutí faktů, logická provázanost jednotlivých prezentovaných oblastí a rešerše opatření z evropských metropolí. Náš rodinný komentář: 

Prezentace byly 4. Dr. Šuta představil výsledky měření oxidů dusíku a dále přehled opatření realizovaných v různých evropských metropolích. Dr. Šram se zaměřil na vliv oxidů dusíku na zdraví a to zejména na nové studie, ze kterých vyplývá negativní vliv na centrální nervovou soustavu a psychický vývoj. Tyto poznatky rozšiřují notoricky známé dopady na dýchací soustavu apod. Ing. Pechout prezentoval technickou část – vznik a typy zplodin, typy motorů, technická řešení normy EURO1 až EUR6. Prezentace Dr. Šrama a Ing. Pechouta jsou na stránkách AV.

Detaily jsou v prezentacích na webu AV. Mohu jen doplnit, že příprava i měření byly vědecky pečlivé a velmi věrohodné. Měření proběhlo na přelomu března a dubna na velkém množství lokalit v Praze (a v ČR). Měření probíhalo 4 týdny a po dobu měření byly rozptylové podmínky částečně nadstandardní a částečně standardní. Ambicí autorů studie nebylo bojovat proti oficiálním měřením (ČHMÚ), ale doplnit je o měření na obzvlášť exponovaných úsecích. Některá místa byla vybrána i ve spolupráci s veřejností. Proto např. vychází relativně dobře Spořilov, kde měřící místo bylo na podnět obyvatel na balkoně v 6.patře, kde jsou rozptylové podmínky jiné než v přízemní zóně. Autoři hodnotí pouze měřené období a nesnaží se modelovat celoroční průměry. Nicméně konstatovali dva důležité závěry. Výsledky pro ně byly překvapivě špatné a koncentrace nad 60μg/m3 neočekávali. A dále že podobné výsledky lze předpokládat podél všech exponovaných tras, na kterých byla jednotlivá měřící místa. Pokud vychází špatně jedna křižovatka na Evropské, po celé Evropské to nebude lepší. Je zjevné, že Praha 6 na tom je velmi špatně a patří k nejhůře postiženým oblastem ČR. Druhé nejhorší měřící místo bylo u severní strany chodníku pro pěší mezi Prašným mostem a Hradčanskou, kde se potkávají vlivy Blanky a jedné z nejfrekventovanějších křižovatek v oblasti s častými kolonami, bržděním a akcelerací. Současně je to ale otevřený prostor, kde by se daly očekávat lepší rozptylové podmínky. Zajímavé je, že ve střednědobých výhledech se očekává na této křižovatce další zvyšování intenzit y dopravy a měřený prostor je rozvojové území pro bytovou výstavbu. Špatně vychází Svatovítská a Evropská a další místa. Pro porovnání uvádíme dole odkaz na studii o pozitivním vlivu tunelu Blanka z prosince 2018, která vychází mnohem příznivěji.

Poznatky z evropských měst jsou naprosto jednoznačné, viz druhá prezentace Dr. Šuty. Jediná cesta, jak snížit negativní dopady automobilové dopravy ve velkých městech, je regulace. Navíc ve dvou rovinách. Regulace vjezdu a formou nízkoemisních zón (NEZ). V kombinaci s preferencemi MHD a cyklo. Za nás bych v Praze přidal jako další prioritu P+R ve vazbě na veřejnou dopravu. Důvody pro NEZ jsou dva. Londýn snížil v prvním kole intenzitu IAD, ale nesnížil emise, protože udělil spoustu výjimek pro zásobování, které je velkým znečišťovatelem. Druhý důvod jsou normy EURO4 a 5, které se ukázaly jako nedostatečné. Pro homologaci motorů podle těchto norem byl použit modelový způsob jízdy, který Ing. Pechout nazval důchodcovský. Nebereme osobně. Tedy pomalejší jízda, plynulé brždění a pomalá akcelerace. Skutečný styl jízdy (a v Praze určitě) je ale podstatně razantnější a doprava není plynulá. Homologované motory splnily podmínky norem, ale v reálném provozu neplní limity. Šanci dává až EURO6, kde se homologační podmínky přiblížily reálnému provozu. V Praze se k tomu přidává otázka filtrů naftových motorů. Pozitivní vliv má i snižování maximální rychlosti. Pro nás důležitý poznatek byl i postoj veřejnosti, která ve většině případů je zpočátku proti razantní regulaci. Ve Stockholmu proběhla široká diskuse, pak byla na 6 měsíců spuštěna regulace a pak bylo referendum. Většina obyvatel obrátila a referendum vyznělo jasně pro zachování regulace. Podmínkou úspěchu bylo i to, že peníze z mýta jsou věnovány na další rozvoj MHD. V Madridu byla regulace spuštěna poměrně nedávno. Po volbách nový starosta regulaci zrušil. Vypukly masové demonstrace a jejich důsledkem je obnovení regulace několik dnů po jejím zrušení.

Otázka je, co se s aktivitou AV stane. Praha má problém. Řešení jsou známá a ověřená. Praha je má ve svých strategických materiálech. Stačí málo, ale jak město donutit, aby se staralo o své obyvatele?

Pavel Charvát

Kompletní prezentace ze semináře/tiskové konference na
http://www.avcr.cz/cs/o-nas/struktura/akademicka-rada-av-cr/pomocne-organy-akademicke-rady-av-cr/po otevření kliknout na "+ komise pro životní prostředí"; rolovat dolů až na "Semináře KŽP" a najít  "Znečištění ovzduší velkých měst oxidem dusičitým z dopravy / 10. 7. 2019"; na tomto odkazu si stáhnout prezentace ke stažení "zde".

Zpráva "Modelové vyhodnocení kvality ovzduší na území Hl.m.Praha"
http://www.tunelblanka.info/download/tkb-vyhodnoceni-ovzdusi.pdf

Mediální odezva na
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/praha-mesta-plyny-doprava-oxid-dusiku-no2.A190710_095212_domaci_onkr